zapsat se do knihy hostí
přidat do oblíbených
nastavit jako homepage
nejčtenější články
nejlépe hodnocené články
poslední komentované
nejlépe hodnocené články
poslední komentované
Právě si prohlížíte on-line Navýchod 2 / 2007. Aktuální tištěné číslo v prodeji je jarní Navýchod 1 / 2010.
Albánie (9)
Arménie (3)
Ázerbájdžán (3)
Bělorusko (5)
Bosna (25)
Bulharsko (30)
Čečensko (5)
Černá Hora (13)
Česko (47)
Estonsko (4)
Gruzie (8)
Chorvatsko (38)
Kazachstán (7)
Kosovo (5)
Kyrgyzstán (7)
Litva (15)
Lotyšsko (10)
Lužice (4)
Maďarsko (10)
Makedonie (9)
Moldavsko (8)
Polsko (29)
Rumunsko (10)
Rusko (52)
Slovensko (12)
Slovinsko (30)
Srbsko (33)
Tádžikistán (4)
Tatarstán (11)
Turkmenistán (6)
Ujguristán (1)
Ukrajina (23)
Uzbekistán (9)
Milí čtenáři,
po loňské krátké přestávce začíná v roce 2010 Navýchod opět vycházet. Můžete se těšit na čtyři čísla, z nichž první vyjde v březnu. Kromě mnoha zajímavých článků o historii, kultuře, politice či každodennosti zemí střední a východní Evropy, Balkánu, Pobaltí, Kavkazu a Střední Asie, vám opět budeme přinášet informace o nejnovějším dění v těchto oblastech.
Součástí jednotlivých čísel letošního ročníku budou také monotematické přílohy, které se budou věnovat aktuálním tématům jako je program Východního partnerství či lidská práva v postsovětském prostoru. V brzké době očekávejte také novou, aktualizovanou podobu našich webových stránek…
…a stále platí - i vy se můžete stát našimi spolupracovníky, přispěvateli, distributory či předplatiteli, tak neváhejte a rozšiřujte obzory s námi.
po loňské krátké přestávce začíná v roce 2010 Navýchod opět vycházet. Můžete se těšit na čtyři čísla, z nichž první vyjde v březnu. Kromě mnoha zajímavých článků o historii, kultuře, politice či každodennosti zemí střední a východní Evropy, Balkánu, Pobaltí, Kavkazu a Střední Asie, vám opět budeme přinášet informace o nejnovějším dění v těchto oblastech.
Součástí jednotlivých čísel letošního ročníku budou také monotematické přílohy, které se budou věnovat aktuálním tématům jako je program Východního partnerství či lidská práva v postsovětském prostoru. V brzké době očekávejte také novou, aktualizovanou podobu našich webových stránek…
…a stále platí - i vy se můžete stát našimi spolupracovníky, přispěvateli, distributory či předplatiteli, tak neváhejte a rozšiřujte obzory s námi.
Polsko – související články
| 1. Putování po Českém koutku kladském | |
| Navýchod 5 / 2002 Stojím nad Bišofštajnem u Teplic nad Metují a dívám se na tři rozložité stolové hory, které dávají ráz této nádherné krajině: Ostaš, Bor, Hejšovina. Ostaš je mezi Policí nad Metují a Českou Metují, tedy celý v Čechách, přestože za druhé republiky právě tady probíhala hranice... | |
| 2. Kaszëbë – jich mòwa ë kùltura | |
| Navýchod 1 / 2003 V dávných dobách žil po téměř celém poledním pobřeží nezkrotitelného Baltského moře slovanský kmen Pomořanů. Tenkrát byla jeho obydlí rozseta od ústí Visly po ústí Varny (Warnow). Odnož baltského kmene, Ránové, obývali členitý ostrov Rujánu se slavným chrámem Svantovítovým a mohutnou bílou skálou na východě ostrova... | |
| 3. Staré pověsti polské | |
| Navýchod 2 / 2003 Kdo by neznal první z Jiráskových Starých pověstí českých, v níž vystupuje praotec Čech se svým bratrem Lechem. Když Čech stanul na hoře Řípu, okolní země se mu tak zalíbila, že se zde rozhodl se svým lidem usadit. Povězme si však, co se dělo s Lechem, jeho potomky a nástupci, jak nám o tom píšou různé české a polské středověké kroniky... | |
| 4. O třech městech na Visle | |
| Navýchod 2 / 2003 Mrazivé povánoční období na konci prosince a začátku ledna mnozí využívají k útěku do teplých krajů, aby na plážích Kanárských ostrovů vystavili své tělo slané vodě a zhoubným slunečním paprskům. Málokdo z těchto etnokulturních odpadlíků však tuší, že pouhých pár stovek kilometrů za našimi hranicemi si mohou dopřát požitek v zásadě stejný... | |
| 5. Polská vláda se o Kašuby nezajímá | |
| Navýchod 3 / 2003 Paùl Szczëpta se narodil 21. března 1979 v Gdaňsku. Roku 1998 začal studovat filologii a práva na tamní univerzitě a nedávno obhájil svou diplomovou práci o kašubském dialektu ve Stajszewě. V prosinci 1999 spoluzaložil studentský časopis Òdroda, jenž se záhy stal pravidelným celokašubským perodikem... | |
| 6. Hrabal je mrtev, ať žije Topol! Snad ne… | |
| Navýchod 3 / 2003 Během loňského semestrálního pobytu v Krakově mě poněkud překvapil zájem Poláků o Hrabala. Jeho knihy, stejně jako Haškovy a Kunderovy, nechyběly v žádném knihkupectví, do kterého jsem zavítal. Ještě více mě však zarazilo postavení nového českého filmu na polské půdě... | |
| 7. Etnický kaleidoskop Polska | |
| Navýchod 4 / 2003 Celá desetiletí byl v Polsku ražen stereotyp o monoetnicitě této země, jakož i o existenci pouze jediného jazyka na jejím území – polštiny. Přestože lze částečně chápat polskou nedůvěru k německé menšině v situaci v letech 1945-70, kdy Německo odmítalo uznat západní hranici Polska, je poněkud zvláštní, že Poláci vědomě skrývali velkou část etnokulturního bohatství svého státu... | |
| 8. Sčítání lidu v Polsku | |
| Navýchod 4 / 2003 Národnost byla v Polsku předmětem zkoumání pouze v meziválečném období při sčítání lidu v letech 1921 a 1931, přičemž během toho druhého byla národnost určována na základě vyznání, případně mateřského jazyka. Loňské sčítání lidu v Polsku, které probíhalo od 21. května do 8. června, tak bylo prvním poválečným sčítáním, které národnost zohledňovalo... | |
| 9. Antihrdina z polských Vojslavic | |
| Navýchod 2 / 2004 Pozice polské fantastické literatury je na našem knižním trhu neotřesitelná, a to nejen díky výborným povídkám a fenomenální “zaklínačské” pentalogii Andrzeje Sapkowského. Díky plzeňskému nakladatelství Laser-books se však český čtenář může seznámit s dalším polským autorem, jehož hrdina se od tajemného zaklínače Geralta značně liší. Totiž, hrdina... | |
| 10. Básnik, ktorý roznietil búrku | |
| Navýchod 4 / 2004 Sú prekliati básnici. Niektorí sú prekliati aj po smrti. Pri iných sa zas to, že sú prekliati, ukazuje práve až po smrti. Po smrti prekliatych básnikov sa roznecujú búrky. Dalo by sa možno povedať, že práve takí básnici roznecujú búrky. Ako v básni Czesława Miłosza... | |
| 11. Pomoc Vratislavi oranžové revoluci | |
| Navýchod 6 / 2004 Neděle 21. listopadu 2004, na Ukrajině se zrovna koná druhé kolo prezidentských voleb. Západní a centrální oblasti země jsou přesvědčeny, že vyhraje kandidát strany Naše Ukrajina Viktor Juščenko. Vždyť v prvním kole předčil Janukovyče o půl procenta... | |
| 12. Vážený pane Vaculíku... | |
| Navýchod 1 / 2001 Reakce na článek Ludvíka Vaculíka Řeč pospolitá, který vyšel v Literárních novinách dne 6. prosince 2000. Tato reakce, jež byla zaslána přímo Literárním novinám, nebyla otištěna... | |
| 13. Nevládní organizace v Polsku | |
| Navýchod 1 / 2001 V listopadu 2000 vydal Úřad vlády Polské republiky obsáhlý sborník, ve kterém hodnotí spolupráci orgánů státní správy a samosprávy v Polsku s nevládními organizacemi. Brožura je přehledně utříděna: první část tvoří přehled a stručný komentář právních předpisů... | |
| 14. Cimrman v polštině | |
| Navýchod 2 / 2001 V neděli 21. ledna zavítala početná skupina polonistů a jejich "příbuzných", tedy ukrajinistů a rusistů, na představení cimrmanovského Aktu v nastudování krakovského Teatru Tradycyjnego. Představení bylo pěkné, takže se smáli i ti, kteří nerozuměli, a vládla přátelská atmosféra. V hledišti zasedli i herci Divadla Járy Cimrmana... | |
| 15. Polské volby | |
| Navýchod 5 / 2001 Vlak hospodářského rozvoje Polska brzdí. Bývalá vláda nemůže svádět stav ekonomiky na povodně, které v letošním roce opět postihly zemi. Opakovala by tak chybu svých předchůdců z roku 1997. Na letošní rok předpokládaný vysoký schodek státního rozpočtu ve výši více než 20 miliard zlotých... | |
| 16. Pražské setkání s Tadeuszem Różewiczem | |
| Navýchod 6 / 2001 Dne 27.9. se v Praze uskutečnilo setkání veřejnosti s polským spisovatelem Tadeuszem Różewiczem. Tento známý polský básník a dramatik se narodil 9. října 1921 v Radomsku. Během 2. světové války v letech 1943 - 1944 bojoval jako partyzán proti německým okupantům... | |
| 17. Kolbudy – Naše? Vaše? Ničí? | |
| Navýchod 1 / 2005 Kolbudy a okolí. Zlomyslně se říká, že je to „země nikoho“. Na mapě to nejsou ani Kašuby ani Kociewie. Žádná rodina z těch, které tu dnes žijí, tu nebydlela před válkou. Ptám se, co je to za kraj, a často slyším: Svobodné město Gdaňsk. To ale není žádný region... | |
| 18. Pod pokličkou polských hrnců | |
| Navýchod 2 / 2005 Mezi jídly, která jsou považována za typicky polská, zaujímá čestné místo bezpochyby bigos – kvašené zelí vařené v kotlíku společně s houbami, klobásami a zvěřinou, kulinární kompozice nejen komplikovaná, ale také o značném množství variant... | |
| 19. "Lem v Karpatach" | |
| Navýchod 4 / 2005 Oba svahy Nízkých Beskyd a jihovýchodní úbočí Beskyd Vysokých (Beskid Sądecki) odedávna obývala nejzápadnější větev východních Slovanů – Lemkové. Jejich jméno je odvozeno od příslovce lem (jenom), jímž se jejich mluva odlišuje od nářečí Bojků, jejich východních sousedů... | |
| 20. Identita a paměť romského národa | |
| Navýchod 4 / 2005 Jazyk, vyznání či společná historie jsou obvykle chápány jako prvky ustavující integritu národa. V případě Romů je hledání integrujícího pojiva ztížené, a to hned ze dvou důvodů. Jednak není jisté, zda tyto prvky vůbec romskou identitu dokáží vybudovat, jednak můžeme do jisté míry zpochybnit i samotný pojem romské identity... | |
| 21. Wolimierz – nádraží, kde se zastavil čas | |
| Navýchod 4 / 2005 Wolimierz, malá vesnička na úpatí Jizerských hor, kostel, obchod, 30-40 domků „rozprášených“ mezi loukami a poli a staré cihlové nádraží, jímž před druhou světovou válkou projíždělo i třicet vlaků denně… Nejbližší stanice vzdálená necelé dva kilometry je na české straně – Jindřichovice pod Smrkem... | |
| 22. Podzim polského národa? | |
| Navýchod 3 / 2005 Podzim roku 2005 lze v Polsku nazvat hrami demokracie. Toho roku, poprvé v dějinách takzvané III. Rzeczpospolity, skončilo volební období zároveň parlamentu i prezidentovi. Chutným soustem se pro politiky a politické strany stalo 460 míst v Sejmu a 100 v Senátu. Uvolnila se také prestižní funkce prezidenta Polské republiky... | |
| 23. Vratislav – město setkávání | |
| Navýchod 3 / 2005 Vratislav je městem magickým. Na nevelkém prostoru se setkává historie několika států a kultur. Dnes chodíme po německých ulicích, díváme se na gotické kostely vybudované Piastovci nebo obdivujeme rakouské baroko. V průběhu staletí se město nacházelo pod nadvládou čtyř zemí a bylo známé pod přinejmenším pěti názvy... | |
| 24. Východoevropský komiks před 2. světovou válkou | |
| Navýchod 1 / 2006 Východoevropský komiks se ještě stále vzpamatovává z období komunistické diktatury, kdy byl jeho přirozený vývoj násilně přerušen. V tuto chvíli se kresleným příběhům nejlépe daří v Srbsku a Chorvatsku, jež produkují nejvíce mezinárodních hvězd, a v Polsku, které má ze všech nejblíže ke standardnímu komiksovému trhu... | |
| 25. Nejlepší příběhy píše život (a polští reportéři) | |
| Navýchod 2 / 2006 Polsko královstvím reportáže (Die Welt), Reportáž se literaturou nestala ve Francii, nýbrž v Polsku (Le Monde), Reportáž mění olovo ve zlato (Le Figaro), Proč nemáme to, co mají Poláci? (Svenska Dagbladet) – hlásají titulky evropských novin poté, co během tří let v pěti zemích a ve třech jazycích vyšly tři antologie polské reportáže... | |
| 26. Píšu o Češích z důvodů psychoterapeutických | |
| Navýchod 2 / 2006 Reportáž je historie, která se opravdu stala, zpracovaná jako novela nebo vyprávění. V reportáži je všechno pravda, samotný příběh však musí čtenáře udržovat v napětí, překvapovat. Mám na mysli samozřejmě reportáž literární. Taková reportáž je opakem zprávy, protože ve zprávě je všechno od začátku jasné: žena zabila muže, nebo muž zabil ženu... | |
| 27. Nejzajímavější je pro mě člověk | |
| Navýchod 2 / 2006 Reportáž se asi ničím neliší od vyprávění nebo povídky, kromě toho, že to, o čem hovoří, se skutečně stalo. Zatímco vyprávění je považováno za fikci – a je otázkou, zda je to vždy správné –, reportáž je zápisem skutečností, které jsem viděl, které jsem zažil, promyslel, přefiltroval. Takže reportáž není objektivní... | |
| 28. Osud Českého koutku v Kladsku | |
| Navýchod 3 / 2006 Dějiny našeho národa nejsou pouze dějinami Čechů a Moravanů, kteří dnes v počtu více než deseti milionů žijí na území České republiky, ale také historií početných i méně početných národnostních menšin, které si dosud v několika evropských státech i v zámoří udržují vědomí svého českého původu... | |
| 29. Dopsaná kronika třetího světa | |
| Navýchod 4 / 2006 Říká se, že v publicistice všechno začíná a končí u reportéra a reportáže, polská reportáž pak začíná a končí u legendy jménem Ryszard Kapuściński. Odchodem tohoto doyena polské a světové reportáže, nositele řady domácích i zahraničních literárních a novinářských ocenění, který zemřel 23. ledna ve Varšavě... | |