 |
Autor: Ondřej Klípa
| Počet zobrazení: 356 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Ukrajinský poloostrov Krym v Černém moři není jedinou kronikou migrací a etnického míšení v Evropě. Dějiny však píšou vítězové, takže dnes málokdo uvažuje například o Francii jako o zemi Franků, Bretonců, Basků, Okcitánců atd. Neúprosná asimilace zase vymazala z mapy germánského Německa polabské Slovany. Na Krymu se ale s archaickými etniky a důsledky dávných migrací střetáváme dodnes. Poloostrov pro ně přitom není ani periferním výběžkem ukrajinského nebo ... |
 |
Autor: Roman Laube
| Počet zobrazení: 139 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
O sletech ukrajinských hippies v nedotčené přírodě Zakarpatska, o pečených beranech a množství vodky, jsem slyšel od přátel z různých stran už několik let. K tomu, že jsem se tam skutečně vypravil, přispělo zrušení víz a zjištění, že od Šipotu, asi šedesát kilometrů dál na východ, leží mekka českých turistů Koločava, kam jsem se už také chtěl několik let podívat.
... |
 |
Autor: Ondřej Klípa
| Počet zobrazení: 177 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Setkáním vrcholných sovětských politiků na Krymu začal rozpad SSSR, stín komunistického impéria však odtud ještě nezmizel. Jak napovídá název vypůjčený od politologa Andreje Malgina, poloostrov byl ponořen hned do tří propletených problémů. První tvořil spor Ukrajiny a Ruska o mohutnou Černomořskou flotilu, kotvící v krymském Sevastopolu. Ve snaze o vlastní loďstvo nemohla mladá Ukrajina hledět jinam než právě na ocelové sevastopolské koráby. Další důvod R... |
 |
Autor: Tereza Chlaňová
Rozhovor s Oksanou Pelenskou – ukrajinskou badatelkou a historičkou umění
| Počet zobrazení: 147 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Oksana Pelenska je nezávislou badatelkou a publicistkou. Zabývá se zejména dějinami ukrajinské umělecké diaspory v meziválečném Československu, dále se věnuje česko-ukrajinským kulturním kontaktům. Vystudovala bohemistiku ve Lvově a je autorkou několika monografií. Od roku 1993 žije trvale v Česku.
K... |
 |
Autor: Bohdan Rajčinec
Pozvánka na Dny ukrajinské kultury v České republice
| Počet zobrazení: 103 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Nejedna národnostní menšina v této republice se čas od času pokouší zaujmout většinové obyvatelstvo počiny zvanými Dny kultury v ČR. Slováci, Rusové, Řekové, Němci, Poláci či Ukrajinci, všichni se snaží oslovit širší obecenstvo a prohlásit: „Jsme zde a máme vám co nabídnout.“ Snad se to v posledních letech i daří.
Z různých důvodů se pro... |
 |
Autor: Tereza Chlaňová
| Počet zobrazení: 196 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V dubnu letošního roku putovala z Prahy do ukrajinských Černovic kopie portrétu Josefa Hlávky od Václava Brožíka. Zástupci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových vezli tento obraz jako dar na Černovickou národní univerzitu J. Feďkovyče, kde proběhla konference věnovaná Josefu Hlávkovi. Konference se zde nekonala náhodou, neboť budovy využívané univerzitou navrhl a postavil právě tento architekt, stavitel a mecenáš, jenž měl možnost projevit svůj talent ... |
 |
Autor: Vladislav Knoll
| Počet zobrazení: 275 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Oba svahy Nízkých Beskyd a jihovýchodní úbočí Beskyd Vysokých (Beskid Sądecki) odedávna obývala nejzápadnější větev východních Slovanů – Lemkové. Jejich jméno je odvozeno od příslovce lem (jenom), jímž se jejich mluva odlišuje od nářečí Bojků, jejich východních sousedů. Původně posměšný název v některých oblastech nahradil původní název Rusíni a v posledních dvou stoletích se často střetával s označením Ukrajinci.
... |
 |
Autor: Tereza Chlaňová
| Počet zobrazení: 395 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Dlouhou dobu utajované a tudíž neprobádané „zóny“ ukrajinské kulturní historie stále zabírají žalostně mnoho místa. Proto se každý nový objev, každá nová studie nebo interpretace stává nadšeně vítanou událostí. Mezi takové patří bezesporu i publikace Oksany Pelenské Ukrajinský portrét na pozadí Prahy.
... |
 |
Autor: Ivana Skálová
| Počet zobrazení: 225 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Dne 18. března proběhla v prostorách Polského institutu v Praze panelová diskuze na téma Demokratizace na Ukrajině: možnosti česko-polské spolupráce. Jejími hosty byli poslankyně Evropského parlamentu Grażyna Staniszewska, senátor Edvard Outrata, velvyslanec ČR na Ukrajině Karel Štindl, politologové Grzegorz Gromadzki a Rafał Sadowski, poslanec Sejmu a místopředseda Polsko-ukrajinské parlamentní skupiny Marek Kuchciński, poslanec Petr Mareš a novinářka Petr... |
 |
Autor: Jiřina Dvořáková
| Počet zobrazení: 172 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Ne každá východoevropská kinematografie se může pyšnit osobností, jakou byl pro Ukrajinu Oleksandr Dovženko. Ten patří vedle Sergeje Ejzenštejna a Vsevoloda Pudovkina k nejvýznamnějším tvůrcům němého sovětského filmu. Dovženkovy snímky (zejména Zvenyhora, Arzenál a Země) významně zapůsobily ve světě i doma. Čím?
Především lyrizujícím vyprávěním, v němž se obyčejné lidské osudy prostupují s přírodními silami a odvěkými l... |
 |
Autor: Tomasz Bujko
| Počet zobrazení: 87 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Neděle 21. listopadu 2004, na Ukrajině se zrovna koná druhé kolo prezidentských voleb. Západní a centrální oblasti země jsou přesvědčeny, že vyhraje kandidát strany Naše Ukrajina Viktor Juščenko. Vždyť v prvním kole předčil Janukovyče o 0,5 %. V té chvíli však na východě státu dochází k volebním manipulacím. Vícenásobné hlasování, připisování hlasů a jiné způsoby změny výsledků. Průzkumy po uzavření volebních místností ukazují na vítězství opozice,... |
 |
Autor: Michal Šmigeľ
Osud československých občanov presídlených do ZSSR v roku 1947
| Počet zobrazení: 364 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V povojnových rokoch sa ocitli v Sovietskom zväze, skúsili „horkého“ sovietskeho chleba a pochopili, že nemajú nič spoločného s „bratskou“ slovanskou krajinou. Začali vyvíjať snahu o návrat do Československa na svoju slovenskú zem. Podarilo sa to iba polovici z tých, ktorí v roku 1947 podľahli sovietskej a komunistickej agitácii a naverbovali sa na presídlenie na „bohatú“ ukrajinskú Volyň. Druhá polovica z nich doteraz žije na západnej Ukrajine.
... |
 |
Autor: Tomáš Vašut
| Počet zobrazení: 308 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V dějinách bylo území Bukoviny součástí Kyjevské Rusi, Haličsko-volyňského knížectví, Moldavského knížectví, Osmanské říše, Habsburské říše či Rumunského království. Dnes je tato oblast rozdělena – severní Bukovina patří Ukrajině, Bukovina jižní Rumunsku. Vzhledem k naznačenému historickému vývoji, lze tedy přes množství rozdílů nalézt zároveň i množství styčných bodů v mnoha sférách života tamní populace. To platí i pro otázku náboženství.
... |
 |
Autor: Otto Mertens
| Počet zobrazení: 368 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Mohlo by se zdát, že název článku je poněkud nadnesený a patetický a připomíná fráze z katalogů cestovních kanceláří. Problém je v tom, že zájezd do Oděsy v žádném katalogu nenaleznete, přestože by si díky své atmosféře, historii i lidem více pozornosti zasloužila. I když je v současné době perlou na některých místech lehce zašlou, může svým návštěvníkům nabídnout zážitky, ke kterým se budou ve vzpomínkách dlouho vracet.
Oděsa pře... |
 |
Autor: Lenka Tyrpáková
| Počet zobrazení: 79 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Nenápadná cedule na žluté vile v klidné mnichovské ulici Pienzenauer oznamuje, že budova je sídlem Ukrajinské svobodné univerzity. Když člověk otevře dveře a vstoupí, ocitne se v "Mikroukrajině" – na zdech visí obrazy ukrajinských měst, ikony, stoly zdobí ubrusy s typickými výšivkami a studovně vévodí obří busta Tarase Ševčenka, považovaného za národního génia a největšího ukrajinského spisovatele. Zaměstnanci univerzity si udržují pěknou ukraj... |
|
|
Autor: Barbora Gergelová
| Počet zobrazení: 206 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Halič je kraj s bohatou minulostí a pestrým etnickým složením obyvatelstva. Vzájemné prolínání a ovlivňování různorodých kultur se projevilo i v místním slovesném folklóru. Útlá knížka Příběhy z Haliče ukrajinského autora Jurije Vynnyčuka nás o tom snadno přesvědčí.
Český překlad názvu knihy (v originále Lehendy L'vova) správně sjednocuje bohatou směs různých žánrů lidové slovesnosti od novelis... |
 |
Autor: Anežka Kindlerová
| Počet zobrazení: 93 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Přijede-li návštěvník do Lvova ze západu, je pro něj Lvov stále ještě evropským městem, na němž jsou však patrné citelné stopy bývalé sovětské moci. Přijede-li návštěvník do Lvova z východu, otevírá se mu zde brána evropské kultury a jen stěží se dá uvěřit, že toto město je součástí Ukrajiny. Tedy té Ukrajiny, která se rozprostírá od Lvova na východ, kam patří hlavní město Kyjev a další velkoměsta jako je Charkov, Doněck, Mikolajev a bývalá rus... |
 |
Autor: Jaroslav Otčenášek
| Počet zobrazení: 267 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Ukrajinské hlavní město Kyjev stálo za dob existence SSSR vždy tak trochu ve stínu Moskvy a Petrohradu. Mnohé se nezměnilo ani po vzniku samostatné Ukrajiny v roce 1991. Zájezdy s Čedokem, které se pořádaly před rokem 1989 a kromě Kyjeva mívaly v itinerářích ještě několik dalších míst, nemají jakéhokoliv pokračovatele. Zatímco do Moskvy i do Petrohradu je možné cestovat hned s ně...
|
|
|
Autor: Mgr. Rita Kindlerová
| Počet zobrazení: 456 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Jak sám název knihy napovídá, jde o zemi, se kterou jsme ještě nedávno sdíleli východní hranici, Ukrajinu. Autorka se pustila do velmi nelehkého úkolu; pojmenovat to, co dolehne ještě dnes na každého návštěvníka této obrovské východoevropské země, bývalé sovětské republiky a národ s možná nejtragičtější historií v Evropě.
Marta Bednářová pobývala ve vesnici Dolinská v Krivorožské oblasti mezi lety 1... |
 |
Autor: Kateřina Špácová
Rozhovor s jedním ze zakladatelů ukrajinského portálu občanské žurnalistiky
| Počet zobrazení: 86 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Slovo majdan označuje v ukrajinštině náměstí, na kterém se scházeli měšťané k řešení veřejných otázek. Tímto slovem označují obyvatelé Kyjeva Majdan Nezaležnosti -Náměstí nezávislosti, a někdy také demonstrace, které se na tomto náměstí od roku 2000 odehrávaly a které v roce 2004 vyústily v Oranžovou revoluci. A konečně, Majdan je také název webu, který ve zmíněném období seh... |
|
Abcházie
Albánie
Altajsko
Arménie
Ázerbájdžán
BALKÁN
Baškortostán
Bělorusko
Bosna
Bulharsko
Čečensko
Černá Hora
Česko
Chorvatsko
čuvašsko
Estonsko
Finsko
Gruzie
Kalmycko
KAVKAZ
Kazachstán
Kosovo
Kyrgyzstán
Litva
Lotyšsko
Lužice
Maďarsko
Makedonie
Moldavsko
Polsko
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Slovinsko
Srbsko
STŘEDNÍ ASIE
Tádžikistán
Tatarstán
Turecko
Turkmenistán
Tuva
Udmurtsko
Ujguristán
Ukrajina
UzbekistánVšeobecná témata
copyright 2010 Navýchod