 |
| Počet zobrazení: 219 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Jedinečný projekt, který si dal za cíl představit poezii střední a východní Evropy ve všech jazycích, kterými se v této části světa mluví, mohou již třetím rokem sledovat také čeští čtenáři. Kromě polské, české a srbské jazykové verze nově vznikla také slovinská mutace a v krátké době se objeví další. Představujeme ukázku tvorby dvou básníků zastoupených v nejnovějším, 27. čísle, Ljudku Silnovovou z Běloruska a Dragana Boškoviće ze Srbska. Tvorbu dalších a... |
 |
Autor: Jakub Hloušek
| Počet zobrazení: 306 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Ačkoli se oblast Vojvodiny bezesporu stále řadí mezi etnicky nejpestřejší území Evropy, některé zdejší komunity byly následkem historického vývoje odsouzeny k zániku. Jednu takovou představují i novosadští Arméni.
Jejich masovější příliv se datuje do 18. století, přičemž mezní letopočet tvoří rok 1739, kdy se Bělehrad opět ocitnul pod tureckou sp... |
 |
Autor: Václav Štěpánek
| Počet zobrazení: 96 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V očekávání představení plánu zmocněnce OSN pro vyjednávání o dalším statusu Kosova Maartiho Ahtisaariho se v Srbsku 21. ledna 2007 uskutečnily předčasné parlamentní volby. Jejich výsledky ukázaly, že se nálady srbské voličské základny od posledních taktéž předčasných voleb v roce 2003 prakticky příliš nezměnily.
Radikální blok – extremistická Srbská radikální strana spolu s postmiloševićovskou Socialistickou stranou Srbska – získal tém... |
 |
Autor: Jakub Hloušek
| Počet zobrazení: 92 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Naše boží muka a smírčí kameny, arménské chačkary, irské křížové stély, bretaňské kalvárie, bosenské stećky. Ačkoli pocházejí z různých stran křesťanského světa a byť pravé příčiny jejich vzniku mohou být rozdílné, v mnoha rysech se shodují. Představují autentické doklady lidové zbožnosti. Jsou opředeny závojem mýtů, spojuje je společný materiál - prostý kámen. A také skutečnost, že je převážně zhotovili anonymní venkovští autoři. Patří mezi ně i „krajputa... |
 |
Autor: Jan Kravčík
| Počet zobrazení: 129 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V červenci letošního roku vyšla v Bělehradě antologie nových povídek Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska a Černé Hory nazvaná Na trećem trgu (Na třetím náměstí). Jde o výbor z tvorby dvanácti mladých autorů, po čtyřech z každé země, první takový od skončení jugoslávských válek. Přestože média zmíněných zemí projektu příliš pozornosti nevěnovala, v intelektuálních kruzích vyvolal množství otázek a polemik ohledně spolupráce literátů v exjugoslávském regionu. ... |
 |
Autor: Martin Mikeska
Česká menšina a nerůžová budoucnost českého jazyka v srbském Banátu
| Počet zobrazení: 138 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Čechy žijící v Banátu, jenž byl v době jejich příchodu okrajovou částí habsburské říše, dnes rozděluje rumunsko-srbská státní hranice. Po podpisu trianonské smlouvy se ocitla většina banátských českých kolonistů v Rumunsku. Krajanský život Čechů v srbském Banátu je dnes sice chudší než u jejich rumunských sousedů, zato k nim však avanturistické cestovní kanceláře nepořádají zájezdy.
Počátky kolonizace Banátu
... |
 |
Autor: Václav Štěpánek
| Počet zobrazení: 183 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Smrt Slobodana Miloševiće, posledního a „nejzasloužilejšího“ z trojice hlavních strůjců krvavého rozpadu Jugoslávie, vyvolala nejrůznější reakce a dohady. Především zpochybnila kredibilitu Haagského tribunálu, který, jak se ukázalo, nebyl schopen adekvátně se postarat o svého „nejprominentnějšího“ obžalovaného. Nejrůznější spekulace o tom proč a jak zemřel (oficiálně na infarkt, přičemž byl nalezen až pět hodin po své smrti), nechají zejména jeho ska... |
 |
Autor: Stanislav Stach
Zpráva o cestě delegace Rady pro mezinárodní vztahy do Srbska a Černé Hory
| Počet zobrazení: 151 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V souladu s prioritami české zahraniční politiky navštívili představitelé Rady pro mezinárodní vztahy ve dnech 1.-6. dubna Srbsko a Černou Horu. Cílem pracovní cesty bylo navázání a prohloubení kontaktů na oficiální i nevládní úrovni, výměna zkušeností v oblasti právních systémů a soudnictví, posouzení možností konkrétní spolupráce s neziskovými organizacemi a ověření názorů na situaci v Srbsku a Černé Hoře v souvislosti s jednáními o asociační a stabil... |
 |
Autor: Jan Pelikán
| Počet zobrazení: 477 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Před půldruhým stoletím symbolizovaly železnice na Balkáně pokrok a civilizační povznesení. Trasování železničních kolejí, jejich výstavba a posléze kontrola provozu se stávaly předmětem ostrých, často nesmiřitelných imperiálních zápasů. Na počátku třetího milénia se i v jihovýchodní Evropě železniční doprava propadá do stále hlubší krize. Pro získání nadvlády v rozsáhlém regionu také již dávno ani zdaleka nestačí získat kontrolu nad pouhým jedním z údo... |
 |
Autor: Vladislav Knoll
Historie, kultura a jazyk Rusínů v srbské Vojvodině
| Počet zobrazení: 560 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V srbské Vojvodině a na východě chorvatské Slavonie žije dodnes, roztroušeno v mnoha vesnicích a městech, řeckokatolické obyvatelstvo, které samo sebe nazývá Rusnáky a svůj jazyk ruským. Tuto národnostně různorodou oblast obývá již více než 250 let společně se Srby, Chorvaty, Maďary, Slováky, Rumuny a dalšími národy. Samo sebe považuje za příbuzné karpatským Rusínům, a proto i jejich jazyk, který je dnes jedním z šesti oficiálních jazyků Autonomní obl... |
 |
Autor: Zuzana Týrová
| Počet zobrazení: 341 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Búrlivé historické udalosti od najstarších čias dodnes prispeli k pestrej národnostnej štruktúre Vojvodiny. Je to bezpochýb najheterogénnejšia oblasť v celej Európe a zaujímavá je najmä preto, že na takom malom území žije 27 národov, národnostných menšín a etnických skupín (Srbi, Chorváti, Česi, Maďari, Slováci, Rumuni, Čiernohorci, Rómovia, Rusíni, Macedónci, Ukrajinci, Nemci, Slovinci, Bulhari a i.), ktorí ... |
 |
Autor: Marija Šupicová, Martin Mikeska
| Počet zobrazení: 179 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Vznik klášterů ve středověkém srbském státě je ve své ranné fázi spojen s vladařskou dynastií Nemanjićů (1166–1371). U vzniku památek pozdější, moravské stavitelské školy, stál především kníže Lazar Hrebeljanović – panovník, který při štěpení srbského státu ovládl centrální srbská území. Kláštery byly budovány pro klid duše (zadužbina – do češtiny překládané jako „nadace“) na onom světě a byly obdarovávány cennostmi a v neposlední řadě i pozemky. P... |
 |
| Počet zobrazení: 211 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Když se šest měšťanů sídliště vzniklého v podhradí starobylé petrovaradínské pevnosti a nazývaného Petrovaradiniense civitas trans Danubium situata, pánové Račković, Vujić, Bogdanović, Rašković, Hajl a Anderle vydali do Vídně na dvůr Marie Terezie a zaplatili 80 000 rýnských zlatých, získali „na oplátku“ patent, jímž císařovna povýšila jejich obec na svobodné královské město. A zároveň mu udělila jméno – latinsky znělo Neoplanta, maďarsky Új-vidégh... |
 |
Autor: Marija Šupicová, Martin Mikeska
| Počet zobrazení: 160 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Při rozhodování, kde v létě uspokojit touhu po nezávislém cestování, letos vyhrálo Srbsko a Černá Hora. Nemalý podíl na tom měly i výborné kulturně-historické přednášky dr. Štěpánka z brněnské Masarykovy univerzity a touha poznat zase jednu balkánskou zemi způsobem širším, než tzv. „lonelyplanetovým“, což v našich očích znamená zajet i tam, kde se nějaká světově důležitá památka očekávat nedá. Jak jsme však byli upozorněni, spousta historických cenností vza... |
 |
Autor: Štěpán Macháček
| Počet zobrazení: 448 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Města Priboj, Prijepolje, Sjenica či Novi Pazar jsou na mapě znázorňující politické rozdělení světa vyznačena na území Srbska. Pljevlja, Bijelo Polje nebo Rožaje zase na území Černé Hory. Po zřízení pohraničních kontrolních stanovišť mezi oběma zeměmi jsou od sebe nyní tato sídla oddělena i fyzicky. Zmíněná města a jejich okresy na obou stranách srbsko-černohorské hranice však dohromady tvoří Sandžak – územní celek, který někteří jeho obyvatelé považují za ... |
 |
Autor: Jan Kravčík, Ivana Skálová
Rozhovor s Natašou Kandić, srbskou bojovnicí za lidská práva
| Počet zobrazení: 112 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Nataša Kandić je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou bělehradského Centra pro humanitární právo. Je terčem ostré kritiky především v Srbsku, ale také nositelkou mnoha významných mezinárodních ocenění. V dubnu 2004 jí byla u příležitosti zahájení festivalu Jeden svět společností Člověk v tísni udělena cena HOMO HOMINI za dlouholetou obranu lidských práv a za osobní statečnost při objasňování zločinů proti lidskosti spáchaných na území bývalé Jugoslávie. ... |
 |
Autor: Milena Gvozdenović
| Počet zobrazení: 161 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Jestliže jste obyvatelem Bělehradu a nějakou náhodou jste se dostali do nejvyššího levelu supertěžké hry «dostáváme vízum», to jest podařilo se vám vypadnout ze země, následuje tato typická otázka od jakéhokoliv nového zahraničního známého. "Jak je teď v Bělehradě?"
Není to nic v porovnání s těž... |
 |
Autor: Marijan Lipovac
u příležitosti 110. výročí narození Josipa Broze-Tita
| Počet zobrazení: 338 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
"Bojoval v souladu se svým morálním přesvědčením, viděl mnohé země a města, armády, války a civilizace, společenské systémy a revoluce, prožil život vydělávaje si na chléb vlastníma rukama, byl vězněm a válečníkem, politikem a organizátorem masového povstání za osvobození proletariátu, vedl povstání proti slepé nenávisti, očistil zemi od cizáků v těžké a krvavé válce, vrátil své vlasti ukradené moře, její ostrovy a města, osvobo... |
|
|
Autor: Anežka Kindlerová
| Počet zobrazení: 73 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Zeptáte-li se kohokoliv v této republice, co si představuje pod pojmeme současná srbská literatura, jen velmi málo lidí vám bude schopno dát nějakou odpověď.
Starší generaci možná ještě napadne Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1961, který byl do češtiny hojně překládán jak před druhou světovou válkou, tak i po ní, zvláště pak v šedesátých a sedmdesátých letech. Mladší generace j... |
|
|
Autor: Rita Kindlerová
| Počet zobrazení: 109 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
29. 11. 2001 se uskutečnil koncert bratrů Ratka a Radišy Teofilovićů. Jsou to jedineční interpreti staré srbské vokální hudby. Na etnohudebních scénách celé Evropy se objevili v polovině 90. let, kdy také začala vycházet jejich první CD. Vytvořili nahrávky pro Rádio Bělehrad, vystupují na etno festivalech po celém světě a s obrovskými úspěchy reprezentují kulturu Jugoslávie. Jejich vystoupení například v Japonsku se setkalo s neuvěřiteln... |
|
Abcházie
Albánie
Altajsko
Arménie
Ázerbájdžán
BALKÁN
Baškortostán
Bělorusko
Bosna
Bulharsko
Čečensko
Černá Hora
Česko
Chorvatsko
čuvašsko
Estonsko
Finsko
Gruzie
Kalmycko
KAVKAZ
Kazachstán
Kosovo
Kyrgyzstán
Litva
Lotyšsko
Lužice
Maďarsko
Makedonie
Moldavsko
Polsko
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Slovinsko
Srbsko
STŘEDNÍ ASIE
Tádžikistán
Tatarstán
Turecko
Turkmenistán
Tuva
Udmurtsko
Ujguristán
Ukrajina
UzbekistánVšeobecná témata
copyright 2010 Navýchod