Dílo slovinského básníka Milana Deklevy je už dlouho velmi vysoko hodnoceno pro svou myšlenkovou kvalitu, ale i formální mistrovství, a tak logickým důsledkem bylo letošní udělení hlavní slovinské ceny za literaturu tzv. velké Prešernovy ceny, udělované vždy 7. února v předvečer výročí Prešernovy smrti.
Prvního května tohoto roku si Slovinsko připomnělo druhé výročí úmrtí významného prozaika a divadelníka Lojzeho Kovačiče. Kovačič se narodil 9. 11. 1928 v Basileji, jeho otec byl Slovinec, matka Němka. Do Slovinska poprvé přišel v 10 letech, kdy byla jeho rodina vyhnána ze Švýcarska. Tuto zkušenost později zachytil v románové trilogii Přistěhovalci (1984-85). Pro nekompromisní postoje se často dostával do konfliktu s režimem (mj. byla kvůli j...
Protagonisté slovinské punkové revoluce charakterizují začátek druhé poloviny sedmdesátých let jako šedivou a olověně těžkou dobu. Myslí tím celkovou atmosféru ve společnosti, stejně jako situaci v rockové hudbě. Po vlně liberalizace z konce šedesátých let komunistický režim v Jugoslávii opět utahoval šrouby a část mladých slovinských rockerů se nudila. Jen málo z populární hudby jim skýtalo útěchu, a tak zpozorněli, když se v západním tisku dočetli o nové...
Úzké křivolaké uličky vám nad hlavou křižují prádelní šňůry s nejrůznějším šatstvem a z okolních oken, vždy zakrytých dřevěnými roletami proti otravnému slunci, zní hudba. Mramorová dlažba je vyhlazená skoro jako zrcadlo, z barokního průčelí na vás chmurně zahlíží popraskaný kamenný lev s dvěma křídly držící v tlapě knihu. V průhledech mezi domy spatříte komíhající se stěžně jachet v přístavu. Mohli byste být v italských Benátkách. Nebo v chorvats...
Proč se vlastně říká, že je sůl nad zlato? Zjistíme to na samém jižním okraji slovinského pobřeží, v hloubi Piranského zálivu na hranicích s Chorvatskem, kde se na zhruba šesti stech hektarech rozkládá Krajinný park Sečoveljske soline – Sečovljanská odsolovací pole. Okolní krajina vděčí za svůj vzhled staletému působení lidí, kteří se zde už odpradávna věnovali těžbě mořské soli. Ta se pro ně stala hlavním zdrojem obživy – ceněná pro svoji vysokou slan...
Primož Repar (1967) je slovinská osobnost spojující mnohé břehy. Břehy literární, národní i osobní. V Lublani pořádá již několikátý rok za sebou ve svém časopise Apokalipsa mezinárodní soutěž o nejlepší haiku, sám vydal celou sbírku těchto básní pod názvem Alchymie srdečního pulsu (1998). Výbor z těch nejzajímavějších mohli čeští čtenáři najít v prosincovém čísle časopisu Host .
Uroš Zupan, slovinský básník narozený 25. 8. 1963 v Trbovljích, je jednou z největších a nejzralejších básnických osobností slovinské literatury 90. let. V češtině se s ním čtenář již mohl setkat kromě časopiseckých překladů především ve výboru mladé slovinské poezie (jak hlásá podtitul) nazvaném Místo v prostoru (Host–Weles 1998). Zaujal okamžitě už svou prvotinou Sútry (1991),...
Uplynuly dva roky od doby, kdy byl v Itálii schválen zákon o vztahu k národnostním menšinám, který mimo jiné ukládá uvádět veřejné nápisy na územích s jistým procentuálním zastoupením národnostní menšiny též v jejím jazyce. Jedním z těchto míst je přístavní město Terst a jeho okolí, kde žije početná slovinská menšina. Je dobré připomenout, že za dobu platnosti zákona se v Itálii změnila vláda a její nacionalisticky zaměřený předseda Silvio Berlusconi ne...
Ve dnech 4.–9. května proběhlo v Brně, Olomouci a Praze několik literárních setkání současných slovinských autorů s českými čtenáři. Pětidenní turné bylo organizováno slovinským lektorátem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a lublaňským nakladatelstvím Študentska založba . Na autorských večerech mělo české publikum možnost poznat tvorbu mladé generace slovinských spisovatelů, reprezentované autory vydávajícími pod hlavičkou...
Slovinská básnířka Maja Vidmarová (1961) nepatří mezi autory, kteří chrlí bezpočet básní a sbírek, spíš než extenzita výrazu ji charakterizuje intenzita, snaha dosáhnout ryzost slova, jaká je k vidění jen zřídka. Básně zde uvedené pocházejí z její třetí sbírky Ob vznožju (Na úpatí, 1998), předchozími byly Razdalje telesa (Vzdálenost těla, 1984) a Način vezave (Způsob spojení, 1988).
Peter Semolič se narodil roku 1967 v Lublani. Vnímavý a přístupný slovinský básník, miluje pozemské žití a prožití, má svůj výrazný postoj k lásce a smrti. Zpočátku se nechává ovlivňovat básníkem Danem Zajcem, citáty z dalších autorů rád vkládá na začátek básně, některé básně směřují k lyrizované prozaické až esejistické tvorbě. Za svého dosavadního života vydal čtyři básnické sbírky: Tama...
Není třeba se bát. Nejde o skutečného Hitlera, ani o žádného jeho potomka. Jedná se o malého jeskynního brouka z čeledi Střevlíkovitých (Carabidae), který nese opravdu podivné jméno: Anophthalmus hitleri. Žije v přibližně 15 jeskyních v okolí Celje v severovýchodním Slovinsku. I přes svou velikost, pouhých 5 mm, dostal jméno jednoho z největších zločinců v historii lidstva. K tomu došlo velice zajímavým způsobem. ...
Již 12 let se kdysi bratrské republiky, dnes suverénní státy Slovinsko a Chorvatsko přou o teritoriální vody. Protože se státní hranice bývalých jugoslávských republik nevztahovaly na moře, muselo být v této otázce dosaženo mezinárodní dohody. Námořní hranice se nachází v Piranském zálivu (tak mu říkají Slovinci), respektive Savudrijské zátoce (což je starý chorvatský název) a podle zá...
Slovinská literární obec má již většinu letošních oceňování za sebou. To skýtá vítanou příležitost pro malé ohlédnutí. Protože řada z oceněných jmen není u nás příliš známá, bude užitečné je trochu blížeji představit.
Jen první oceněný je u nás dobře znám. Milan Jesih, který v únoru převzal Prešerenovu cenu za básnické dílo, byl k nám uveden knižním překladem-výborem ze dvou knih sonetů ( Sonety, Votobia ...
Anton Podbevšek (1898–1981) – slovinský básník a esejista. Pro slovinskou poesii snad není prapodivnější postavy nad Podbevška. Zasáhl do slovinské literatury jen krátce, vlastně jen jedinou sbírkou, zato však o to zajímavěji.
Ještě jako student byl odveden na válečnou frontu a zažil dost hrůz v zákopech fronty na Piavě v Itálii. Po návratu začal v Lublani publikovat nepochopitelné verše, za něž si vysloužil dokonce nařčení z duševní pomatenosti. Nepodařilo se mu nikde napevno zak...
Před deseti lety 25. června vyhlásilo Slovinsko na základě výsledků referenda nezávislost. V prosinci 1990 se vyslovilo 88% voličů pro plnou suverenitu země - došlo tak k potvrzení vývoje z předchozích let a vyústění sporu mezi konzervativními nacionalisty v Bělehradě a slovinskými demokraty. Rychlé vystoupení z federace bylo také cestou záchrany před vtažením do nacionálních konfliktů, protože ve Slovinsku nejsou silné národnost...
Pobili bomo vse ptice. Vse. Vse, so rekli vrani v mraku.
In v tišini noči sem slišal, kako nekdo v vrtu ubija moje ptice. In vedel sem, da bojo zdaj moja jutra brez pesmi, in čutil sem, kako grabi žalost mojo dušo. ...
V červnu představil ve Viole František Benhart svou další knihu básnických překladů ze slovinštiny. Svou osobní přítomností ozdobil večer také autor veršů básník Josip Osti (narozen 1945). Jeho knížka Narcis z Krasu (orig. 1999, česky nakl. Drewo a srd, Banská Bystrica 2001) je jeho zatím poslední sbírkou. Jistým způsobem však také sbírkou první.
I vo Stropnik se narodil roku 1966 v Celje, vystudoval slovenistiku v Lublani, pracoval jako knihovník, redaktor, lektor, posléze svobodný umělec; iniciátor založení Velenjské knižní nadace, organizátor Herbersteinských setkání slovinských spisovatelů ve Velenje a Pretnarovy ceny ambasadorům slovinské kultury ve světě (v roce 2005 ji dostal český překladatel dr. František Benhart).
Abcházie
Albánie
Altajsko
Arménie
Ázerbájdžán
BALKÁN
Baškortostán
Bělorusko
Bosna
Bulharsko
Čečensko
Černá Hora
Česko
Chorvatsko
čuvašsko
Estonsko
Finsko
Gruzie
Kalmycko
KAVKAZ
Kazachstán
Kosovo
Kyrgyzstán
Litva
Lotyšsko
Lužice
Maďarsko
Makedonie
Moldavsko
Polsko
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Slovinsko
Srbsko
STŘEDNÍ ASIE
Tádžikistán
Tatarstán
Turecko
Turkmenistán
Tuva
Udmurtsko
Ujguristán
Ukrajina
UzbekistánVšeobecná témata
copyright 2010 Navýchod
