 |
Autor: Milan Skála
| Počet zobrazení: 125 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Rumunsko je aktivní frankofonní zemí. Profrancouzská orientace prostupuje veškerou novodobou rumunskou politiku, a zvláště pak kulturu. Ve Francii studovali nebo žili i Rumuni, jejichž přínos světové kultuře přesáhl lokální rumunská měřítka. K nejvýznamnějším patří: M. Eliade, E. Cioran, T. Tzara, E. Ionesco, G. Enescu, C. Brâncuşi. Těmito celebritami však rumunský příspěvek světovému kulturnímu dědictví nezačal.
... |
 |
Autor: Jan Kravčík
Rozhovor s Alexandrem Cumpănaşem, výkonným ředitelem Sdružení pro implementaci demokracie
| Počet zobrazení: 38 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Alexandru Cumpănaşu se narodil roku 1981. Studuje práva v Sibiu a mezinárodní vztahy a evropská studia v Bukurešti. Je spoluzakladatelem Sdružení pro implementaci demokracie (Asociaţia pentru Implementarea Democraţiei, AID) a od roku 2004 i jeho výkonným ředitelem.
Kdy a kým bylo Sdružen... |
 |
Autor: Tomáš Vašut
| Počet zobrazení: 308 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V dějinách bylo území Bukoviny součástí Kyjevské Rusi, Haličsko-volyňského knížectví, Moldavského knížectví, Osmanské říše, Habsburské říše či Rumunského království. Dnes je tato oblast rozdělena – severní Bukovina patří Ukrajině, Bukovina jižní Rumunsku. Vzhledem k naznačenému historickému vývoji, lze tedy přes množství rozdílů nalézt zároveň i množství styčných bodů v mnoha sférách života tamní populace. To platí i pro otázku náboženství.
... |
 |
Autor: Jan Kravčík
| Počet zobrazení: 168 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
“Podívejte, nejste Američani, takže s vámi můžu mluvit upřímně: žádný Dracula na tomhle hradě nikdy nežil, a to, že se nejednalo o upíra, ale skutečnou historickou osobnost, vám taky nemusím vysvětlovat.” Těmito slovy přerušil rumunský průvodce naši prohlídku “Draculova hradu” jménem Bran, tyčícího se nad průsmykem na pomezí Sedmihradska a Valašska, a svým nečekaným doznáním nejenže potěšil znalce draculovské legendy, ale zároveň demaskoval typicky rumunský... |
 |
Autor: Jarmila Novotná
| Počet zobrazení: 5711 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Pokud se nějakého Rumuna zeptáte na český film, určitě si vzpomene alespoň na Arabelu. Když to člověk zkusí opačně, narazí jen na mlčení a horečné lovení v paměti. Takhle polská kinematografie, neřkuli ruská nebo bývalá Jugoslávie, ale Rumunsko? Pravdou je, že český divák nemá mnoho možností se s rumunskými filmy seznámit, v televizním filmovém klubu se objevují velmi zřídka. Na filmových festivalech se sem tam nějaký film z Rumunska objeví, ale... |
 |
Autor: Tomáš Vašut
| Počet zobrazení: 67 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Mezi Prahou a Bukureští se rozprostírá den a noc cesty ve vlaku. Z Hlavního nádraží vypravují každý večer rychlík Pannonia, aby po téměř magických čtyřiadvaceti hodinách zastavil o půlnoci na Gara de Nord. Poslední vlak, taxikáři už napjatě číhají a nejraději by vás unesli. Vyrazit na dlouhou cestu ale můžete už dopoledne a v šest večer pokračovat rychlíkem Ister z Budapešti, pokud se ovšem nebojíte, že v ní navždy zabloudíte mezi Západním a Výc... |
|
|
Autor: David Frei
Rozhovor s rumunským režisérem Laurenţiu Damianem
| Počet zobrazení: 1283 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Rumunská kinematografie je českému divákovi prakticky neznámá – filmy, které bylo možné shlédnout v českých kinech v devadesátých letech, je možné spočítat na prstech jedné ruky. Filmovému fajnšmekrovi, který nepohrdne kinematografií ze zemí bývalého komunistického bloku, se možná vybaví naturalistická tragikomedie Gadžo Dilo, která byla natočena ve francouzské koprodukci a kterou před pár lety úspěšně promítala i česká klubová kina. To... |
 |
Autor: Jan M. Blažek
| Počet zobrazení: 553 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Sedmihradsko, Transylvánie. Dvě romantická jména jako z pohádky, která označují západní část dnešního Rumunska. Zatímco první z nich je přesným překladem německého Siebenbürgen , základem druhého je latinské slovo silva – les. Zmíněný název tedy shodně s rumunským Ardeal a maďarským Erdély dává tušit, že se jedná o zemi lemovanou hustými lesy na úbočí ...
|
|
|
Autor: David Frei
| Počet zobrazení: 90 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
S kulturními akcemi týkajícími se Rumunska a rumunské kultury se v poslední době roztrhl pytel. Po zářijových výstavách malířky M. Murariu a po slavnostním uvedení knihy M. Retegana 1968. Ve stínu Pražského jara se mohla širší veřejnost zúčastnit kulturního večera Setkání s Maramurešem – severozápadní částí Rumunska, který se konal 22. 10. v Kulturním centru Novodvorská a který tradičně organizovalo Velvyslanectví Rumunska v Praze. ... |
|
|
Autor: Milan Skála
| Počet zobrazení: 64 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Rumunsko patřilo mezi státy, jejichž vztahy s Československem můžeme hodnotit jako nadstandardní. Nejlepším příkladem je vojenský pakt zvaný Malá dohoda, uzavřený mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií v roce 1921. Jeho hlavním účelem bylo zabránit maďarskému revizionizmu. Méně známou stránkou vzájemných vztahů je skutečnost, že Rumunsko se jako jediný členský stát Varšavské smlouvy nepodílelo na obsazení Československa v roce 1968.
... |
 |
Autor: David Frei
| Počet zobrazení: 81 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Osobnost rumunského spisovatele a historika náboženství Mircey Eliada je českému čtenáři jistě dobře známá. Zatímco se jeho religionistické studie – např. Dějiny náboženského myšlení , Šamanismus a nejstarší techniky extáze, Mýtus o věčném návratu atd. – objevily na českém knižním trhu až v 90. letech, s prozaickou tvorbou tohoto výjimečného autora se čtenář mohl seznámit již o trochu dříve, a to díky fantastickým novelá... |
 |
Autor: Jarmila Horáková
Dumitru Ţepeneag: Hotel Europa, recenze
| Počet zobrazení: 67 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Dumitru Ţepeneag, přestože žije od sedmdesátých let ve Francii, patří k nejvýznamnějším současným rumunským spisovatelům. Po studiích práv a pedagogiky se začal věnovat literatuře a debutoval sbírkou povídek Cvičení (Exerciţii, 1966). V reakci na převládající socialistický realismus založil spolu s básníkem Leonidem Dimovem literární směr oneirismus, který se obracel ke snu jako k vědomé estetické inspiraci pro literární dílo, na roz... |
|
Abcházie
Albánie
Altajsko
Arménie
Ázerbájdžán
BALKÁN
Baškortostán
Bělorusko
Bosna
Bulharsko
Čečensko
Černá Hora
Česko
Chorvatsko
čuvašsko
Estonsko
Finsko
Gruzie
Kalmycko
KAVKAZ
Kazachstán
Kosovo
Kyrgyzstán
Litva
Lotyšsko
Lužice
Maďarsko
Makedonie
Moldavsko
Polsko
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Slovinsko
Srbsko
STŘEDNÍ ASIE
Tádžikistán
Tatarstán
Turecko
Turkmenistán
Tuva
Udmurtsko
Ujguristán
Ukrajina
UzbekistánVšeobecná témata
copyright 2010 Navýchod