 |
Autor: Michal Przybylski
Ryszard Kapuściński 1932-2007
| Počet zobrazení: 76 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Říká se, že v publicistice všechno začíná a končí u reportéra a reportáže, polská reportáž pak začíná a končí u legendy jménem Ryszard Kapuściński. Odchodem tohoto doyena polské a světové reportáže, nositele řady domácích i zahraničních literárních a novinářských ocenění, který zemřel 23. ledna ve Varšavě, přišla kultura našich severních sousedů, vyrovnávající se v posledních letech se ztrátou několika výrazných představitelů starší generace, o další osobn... |
 |
Autor: Zdeněk Víšek
| Počet zobrazení: 442 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Dějiny našeho národa nejsou pouze dějinami Čechů a Moravanů, kteří dnes v počtu více než deseti milionů žijí na území České republiky, ale také historií početných i méně početných národnostních menšin, které si dosud v několika evropských státech i v zámoří udržují vědomí svého českého původu. Česká řeč je dosud živá mezi etnickými Čechy v ru... |
 |
Autor: Justyna Wodzisławska
| Počet zobrazení: 148 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Polsko královstvím reportáže (Die Welt), Reportáž se literaturou nestala ve Francii, nýbrž v Polsku (Le Monde), Reportáž mění olovo ve zlato (Le Figaro), Proč nemáme to, co mají Poláci? (Svenska Dagbladet) – hlásají titulky evropských novin poté, co během tří let v pěti zemích a ve třech jazycích vyšly tři antologie polské reportáže. Nejprve švédsky Ouvertyr till livet (Ouvertura k životu, 2003), následně franco... |
 |
Autor: Justyna Wodzisławska
Rozhovor s polským reportérem Mariuszem Szczygiełem
| Počet zobrazení: 177 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Mariusz Szczygieł začínal psát o svobodném Polsku a jeho potížích, poté šest let zasvětil své talkshow, a posledních šest let ho fascinuje Česko. Miluje anekdoty a detail, popisuje historii nepravděpodobně, a přitom pravdivě. Nevyhýbá se kontroverzním tématům (texty o onanii, o Amwayi, o největším a nejkýčovitějším polském chrámu v Lichni). Vydal knihu Niedziela, która zdarzyła się w środę (Neděle, kte... |
 |
Autor: Justyna Wodzisławska
Rozhovor s polským reportérem Wojciechem Tochmanem
| Počet zobrazení: 61 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Wojciech Tochman vždy nejvíce pozornosti věnoval lidem: básnířce, jejíhož syna zavraždila StB, polské horolezkyni pohřešované v Himaláji, nestvůrně ošklivému chlapci, kterého se bály jak děti, tak chůvy... Tyto reportáže sesbíral do knížky Schodów się nie pali (Schody se nezapalují, 2000, 2006). Návštěva v Bosně zachvácené válkou vyústila v knihu Jakbyś kamień jadła (Jako bys jedla kamení, 2002, 2005, ... |
 |
Autor: Vladislav Knoll
| Počet zobrazení: 275 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Oba svahy Nízkých Beskyd a jihovýchodní úbočí Beskyd Vysokých (Beskid Sądecki) odedávna obývala nejzápadnější větev východních Slovanů – Lemkové. Jejich jméno je odvozeno od příslovce lem (jenom), jímž se jejich mluva odlišuje od nářečí Bojků, jejich východních sousedů. Původně posměšný název v některých oblastech nahradil původní název Rusíni a v posledních dvou stoletích se často střetával s označením Ukrajinci. ... |
 |
| Počet zobrazení: 350 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Toruň je malebné město v Kujavsko-pomořském vojvodství, založené v roce 1233 Řádem německých rytířů a rozkládající se po obou březích široké řeky Visly. Během jeho dlouhé a mnohdy bouřlivé historie je proslavily především dva fenomény – perník a Koperník... Toruňští perníkáři střeží tajemství výroby svého p... |
 |
Autor: Roman Laube
| Počet zobrazení: 127 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Wolimierz, malá vesnička na úpatí Jizerských hor, kostel, obchod, 30-40 domků „rozprášených“ mezi loukami a poli a staré cihlové nádraží, jímž před druhou světovou válkou projíždělo i třicet vlaků denně… Nejbližší stanice vzdálená necelé dva kilometry je na české straně – Jindřichovice pod Smrkem. Wolimierz tak mívala přímé spojení na Prahu. Po válce však upadla v zapomnění, vyhnání původního německého obyvatelstva a faktické vylidnění Sudet po obou stran... |
 |
Autor: Stefan Wyszyński
| Počet zobrazení: 44 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Podzim roku 2005 lze v Polsku nazvat hrami demokracie. Toho roku, poprvé v dějinách takzvané III. Rzeczpospolity, skončilo volební období zároveň parlamentu i prezidentovi. Chutným soustem se pro politiky a politické strany stalo 460 míst v Sejmu a 100 v Senátu. Uvolnila se také prestižní funkce prezidenta Polské republiky. Občané byli postaveni před neuvěřitelně těžký úkol zvolit nové vedení státu. Naučili se Poláci demokracii natolik, aby se ho zhosti... |
 |
Autor: Tomasz Bujko
| Počet zobrazení: 286 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Vratislav je městem magickým. Na nevelkém prostoru se setkává historie několika států a kultur. Dnes chodíme po německých ulicích, díváme se na gotické kostely vybudované Piastovci nebo obdivujeme rakouské baroko. V průběhu staletí se město nacházelo pod nadvládou čtyř zemí a bylo známé pod přinejmenším pěti názvy. Bylo svědkem pádu jak fašismu, tak komunismu. Vratislav je městem mnoha kultur, mikrokosmos Evropy, město setkávání… ... |
 |
| Počet zobrazení: 531 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Mezi jídly, která jsou považována za typicky polská, zaujímá čestné místo bezpochyby bigos – kvašené zelí vařené v kotlíku společně s houbami, klobásami a zvěřinou, kulinární kompozice nejen komplikovaná, ale také o značném množství variant. Avšak neméně významným prvkem tzv. staropolské kuchyně byly polévky (zupy, polewki). Mezi nimi si velkou slávu získaly bílý boršč, žur či slavná pivní polévka. A co se pak stalo, když se za královn... |
 |
Autor: Paùl Szczëpta
| Počet zobrazení: 67 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Kolbudy a okolí. Zlomyslně se říká, že je to „země nikoho“. Na mapě to nejsou ani Kašuby ani Kociewie. Žádná rodina z těch, které tu dnes žijí, tu nebydlela před válkou. Ptám se, co je to za kraj, a často slyším: Svobodné město Gdaňsk. To ale není žádný region, to je někdejší gdaňský městský stát, který navíc zanikl před 66 lety. Jaký je to tedy kraj? – Kašubský! tvrdí Mark Wałdoch, předseda místní, nedávno vzniklé pobočk... |
 |
Autor: Tomasz Bujko
| Počet zobrazení: 87 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Neděle 21. listopadu 2004, na Ukrajině se zrovna koná druhé kolo prezidentských voleb. Západní a centrální oblasti země jsou přesvědčeny, že vyhraje kandidát strany Naše Ukrajina Viktor Juščenko. Vždyť v prvním kole předčil Janukovyče o 0,5 %. V té chvíli však na východě státu dochází k volebním manipulacím. Vícenásobné hlasování, připisování hlasů a jiné způsoby změny výsledků. Průzkumy po uzavření volebních místností ukazují na vítězství opozice,... |
 |
Autor: Justyna Wodzisławska
| Počet zobrazení: 92 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Sú prekliati básnici. Niektorí sú prekliati aj po smrti. Pri iných sa zas to, že sú prekliati, ukazuje práve až po smrti. Po smrti prekliatych básnikov sa roznecujú búrky. Dalo by sa možno povedať, že práve takí básnici roznecujú búrky. Ako v básni Czesława Miłosza: Aj vtedy po mnohých rokoch / Na novom Campo di Fiori / Zas básnik búrku roznieti... Paradoxne, práve Miłosz horí na poľskom Campo di Fiori. Nedávna básnikova smrť povzbudila vášnivé útoky „sprav... |
 |
Autor: Jan Kravčík
| Počet zobrazení: 44 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Pozice polské fantastické literatury je na našem knižním trhu neotřesitelná, a to nejen díky výborným povídkám a fenomenální “zaklínačské” pentalogii Andrzeje Sapkowského (podle mnohých nepříliš vydařené polské zpracování do podoby televizního seriálu vysílá právě v těchto dnech Česká televize). Díky plzeňskému nakladatelství Laser-books se však český čtenář může seznámit s dalším polským autorem, jehož hrdina se od tajemného zaklínače Geralta znač... |
 |
Autor: Paùl Szczëpta
| Počet zobrazení: 97 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Celá desetiletí byl v Polsku ražen stereotyp o monoetnicitě této země, jakož i o existenci pouze jediného jazyka na jejím území – polštiny. Přestože lze částečně chápat polskou nedůvěru k německé menšině v situaci v letech 1945-70, kdy Německo odmítalo uznat západní hranici Polska, je poněkud zvláštní, že Poláci vědomě skrývali velkou část etnokulturního bohatství svého státu. Mnohá z etnik obývajících polské území dávno zmizela v pomyslném prop... |
 |
| Počet zobrazení: 102 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Přibližné údaje o počtu příslušníků národnostních menšin v Polsku, uveřejněné na stránkách Hlavního statistického úřadu (Główny Urząd Statystyczny) www.st... |
 |
Autor: Jan Kravčík, Ivana Skálová
Rozhovor s Paùlem Szczëptou, šéfredaktorem kašubského časopisu Òdroda
| Počet zobrazení: 154 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Paùl Szczëpta se narodil 21. března 1979 v Gdaňsku. Roku 1998 začal studovat filologii a práva na tamní univerzitě a nedávno obhájil svou diplomovou práci o kašubském dialektu ve Stajszewě. V prosinci 1999 spoluzaložil studentský časopis Òdroda, jenž se záhy stal pravidelným celokašubským perodikem. Roku 2002 získal Cenu Romana Wróblewského pro kašubsky píšící mládež a stal se kašubským korespondentem Evropské kanceláře pro méně užívané... |
 |
Autor: Štěpán Balík
| Počet zobrazení: 201 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Během loňského semestrálního pobytu v Krakově mě poněkud překvapil zájem Poláků o Hrabala. Jeho knihy, stejně jako Haškovy a Kunderovy, nechyběly v žádném knihkupectví, do kterého jsem zavítal. Ještě více mě však zarazilo postavení nového českého filmu na polské půdě. Dalo by se říct, že "film czeski" se stává jistou módou a mezi mladými patří k dobrému tónu na něj zajít. Na začátku minulého roku v časopise Kin... |
 |
Autor: Vladislav Knoll
| Počet zobrazení: 738 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Kdo by neznal první z Jiráskových Starých pověstí českých, v níž vystupuje praotec Čech se svým bratrem Lechem. Když Čech stanul na hoře Řípu, okolní země se mu tak zalíbila, že se zde rozhodl se svým lidem usadit. Povězme si však, co se dělo s Lechem, jeho potomky a nástupci, jak nám o tom píšou různé české a polské středověké kroniky. ... |
|