 |
Autor: Jiřina Dienstbierová
| Počet zobrazení: 149 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Na pozvání Rady pro mezinárodní vztahy přijel 21. září 2006 do Prahy koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu Erhard Busek, který se zde mimo jiné zúčastnil kulatého stolu na téma Jak dál na Balkáně? Co po Paktu stability? Na následujících řádcích vám přinášíme několik postřehů, které v debatě zazněly. První náměstek ... |
 |
Autor: Ivana Skálová
Rozhovor s Jiřinou Dienstbierovou, ředitelkou Informačního střediska pro spolupráci s SČH a BaH
| Počet zobrazení: 297 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Ing. Jiřina Dienstbierová je pracovnicí Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se zabývá problematikou médií a komunikace s veřejností. Zároveň je ředitelkou Informačního střediska pro spolupráci se Srbskem a Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou, které vzniklo v rámci Rady pro mezinárodní vztahy založené před deseti lety Jiřím Dienstbierem. ... |
 |
Autor: Daniel Putík
| Počet zobrazení: 2082 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
V tomto článku navážeme na příspěvek o ustašovském holocaustu a připomeneme si tragické osudy srbských, černohorských, kosovsko-metohijských a makedonských Židů v rukou německých, italských, maďarských a bulharských okupantů... Protižidovská opatření v Srbsku Z hlediska dějin nacistické vyhlazovací politiky je Němci okupované Srbsko zajímavé jako jakási pokusná laboratoř. Vojenskou správu, jež na území Srbsk... |
 |
Autor: Helena Hýblová
| Počet zobrazení: 150 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) existuje již 15 let a jeho činnost se ve většině případů setkává s nezájmem světových médií i veřejnosti. Ten byl výrazně prolomen ve dvou případech – v případě Slobodana Miloševiće a při letošním červencovém zatčení a vydání Radovana Karadžiće. Mnohem větší zájem a emoce jeho činnost vzbuzuje v zemích bývalé Jugoslávie, kde se často stává terčem silných kritik. ... |
 |
Autor: Karel Sládek
| Počet zobrazení: 302 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Když člověk vstoupí do kostela či chrámu slovansko-byzantského ritu, který užívají slovanští křesťané pravoslavní i katoličtí (tzv. uniaté), jistě ho ihned upoutá ikonostas, ikony se svíčkami či výzdoba fresek. Když navíc vstoupí v době slavení liturgie sv. Jana Zlatoústého, zaujme ho zpěv modliteb, vůně kadidla a úkony jáhna, kněze či biskupa u otevřených dveří ikonostasu zvaných carská vrata. ... |
 |
Autor: Jakub Hloušek
| Počet zobrazení: 298 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
… zeptal se derviš šejcha Ahmeda Jeseviho: „Objasni mi část našeho učení o jednotě Bytí?“ Načež mu představený odvětil: „Přines mi kostku cukru a sděl mi, co to je.“ – „No přece cukr!“ – „Ano – a teď ji rozlom na tři díly a pověz, co ti připomínají,“ pokračoval šejch. „První vypadá jako velbloud, druhý mi připomíná koně a třetí člověka.“ Šejch vzal všechny tři kousky cukru, rozdrtil je na prášek a přistoupil před derviše. Poté opět položil otázku: „A co je tohle?“ – „Můj... |
 |
Autor: Jan Jílek
| Počet zobrazení: 510 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Zamyslíme-li se nad tím, co římská civilizace přinesla či zprostředkovala světu nebo jaké kulturní výdobytky rozšířila do barbarských oblastí, bezesporu nás napadne proslavené římské lázeňství, právo, státní symbolika, architektura a samozřejmě také cesty a silnice. Římané nebyli ze starověkých národů první, kteří cíleně budovali silniční síť. Na rozdíl od svých předchůdců Peršanů však budovali silniční spojení komplexně po celé své říši a neomezili se pouze na hlavní komunika... |
 |
Autor: Marijan Lipovac
Změny místních názvů na území bývalé Jugoslávie
| Počet zobrazení: 1337 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Děti narozené roku 1925 v jihodalmátské obci Ploča začaly o sedm let později chodit do školy v obci Aleksandrovo. Stejné děti se dočkaly plnoletosti v roce 1943 v obci Ploče a už jako dospělí v roce 1950 uzavřeli sňatek v místě jménem Kardeljevo. Desáté výročí svatby oslavili v obci Ploče a část z nich se po roce 1980 dočkalo důchodu v K ardeljevu. Své životy dnes dožívají opět v obci Ploče. &... |
 |
Autor: Michal Téra
| Počet zobrazení: 472 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Sakaliba (z řeckého sklavos ) představují zvláštní fenomén raně středověkých dějin arabského světa. Arabové a Slované se setkali již na samém počátku své historie – jako protivníci byzantské říše. Zatímco Arabové v sedmém století obsazovali předovýchodní provincie Byzance, usazovali se Slované na Balkáně a ve vnitrozemí Řecka. Konstantinopolští vládci se pokusili řešit oba problémy současně – přesídlováním slovanského obyvatelstva z... |
 |
Autor: Michal Téra
| Počet zobrazení: 351 |
Komentáře: 0 |
Více
|
|
Další přímou konfrontaci slovanského obyvatelstva a islámu přinesl až sklonek středověku. Od druhé poloviny 14. století pronikali osmanští Turci na Balkán a postupně obsazovali balkánské slovanské státy a tamní državy byzantské říše. Turecký postup usnadňovala slabost Byzance a rozdrobenost srbského a bulharského státu. Právě vnitřní krize těchto zemí a neschopnost jejich elit dopomohla Osmanům k dobytí značné části jihovýchodní Evropy. Po ... |
|